Biarritz - francouzský ráj longboarďáků, místo, kde se vůbec poprvé v Evropě surfovalo, kouzelné městečko s velrybářskou historií a krásnými plážemi obklopenými útesy a vrcholky Pyrenejí v pozadí. V roce 1957 přijel do Biarritz Američan Peter Viertel natáčet film a měl ten skvělý nápad vzít si s sebou svoje surfařský prkno. Zatímco zkoušel, jak to na francouzským pobřeží jezdí, místní se do nového sportu zamilovali, šířil se dál po evropském pobřeží Atlantiku a stal se životním stylem místních obyvatel. Pláž Cote de Basque, kde se Viertel poprvé klouzal na vlnách na svém longboardu, je dodnes oblíbená pláž longboarďáků a je taky skvělá pro začátečníky. V půlce července se tu každoročně koná "Biarritz Surf Festival" a longboardová soutěž.
Během návštěvy této pláže jsem tedy musela ten vzácný moment poctít svým pokusem o jízdu právě na longboardu. Půjčila jsem si přímo na pláži v půjčovně provoněné vonnýma tyčinkama u sympatické reggae ženy 9´feet single fin hardboard a kolíbala jsem se pod jeho tíhou k vodě. Rozhýbala jsem ztuhlé tělo nacuclé do neoprenu a po chvíli promýšlení, co mi to prkno připomíná víc - jestli vor nebo rovnou Titanic, jsem vpádlovala do příjemně malých ranních vln. "Titanic!" rozhodla jsem se rychle po chvilce dost vysilujícího pádlování. Sledovala jsem ladné jezdce na longboardech okolo. Tak bych si přála udělat při jízdě na vlně pár krůčků, přišpendlit konečky prstů u nohou ke špičce prkna a zatančit si s oceánem. Veškerá moje ladnost ale záhádně zmizela už při pokusech vlnu chytit s tou obří krávou. Při pádlování jsem funěla jako lokomotiva, a když jsem se postavila a jela, byla jsem tak ráda, že jsem radši jen co nejelegantněji stála a nechala oceán, ať tancuje se mnou. Byl to ale super pocit a velké prkno, které se chovalo zas úplně jinak, než všechna ostatní, co jsem kdy zkusila, mi zase spočítalo (a dvakrát tolik), kolik kliků a uplavaných bazénů budu muset dohánět.
0 Comments
|
Kategorie
All
Archiv
March 2024
mrkni na to! |